Bezolovnatý křišťál. V čem je jiný?

Zatímco u jiných výrobců se s olovnatým křišťálem ještě setkáte, v produktech od Moseru byste ho hledali marně. Důvod, proč některé sklárny tento těžký kov používají, je jednoduchý a ryze praktický. „Snižuje tvrdost skla, které je pak lehce opracovatelné, brusičsky dekorovatelné a snadno leštitelné v chemikáliích,” vysvětluje Martin Prokeš, technolog s desetiletou zkušeností v oboru. „Díky olovnaté příměsi se také prodlužuje tvarovatelnost, sklo se taví lépe a při nižších teplotách.” Proto je výroba z takového skla i levnější.

Výrobky, jejichž součástí je olovo, často poznáte na první pohled. Stačí si všimnout duhových odlesků a nápadné blyštivosti, často typické pro suvenýry, které známe z výloh (nejen) turistických obchodů. Používání olova má ale i závažnější než jen estetické dopady. Ovlivňuje totiž životní prostředí i zdraví těch, kdo s ním pracují. „Při výrobě se můžou skláři a brusiči částic olova nadýchat,“ vysvětluje Martin Prokeš.

Olovo je navíc zátěží nejen pro lidi, ale i pro přírodu. „Při tavení vznikají emise a těkavé látky, které se uvolňují do okolí,“ vysvětluje chemička a technoložka Moseru Mária Šmihulová. Zároveň však upozorňuje, že o tomto prvku, který byste v periodické tabulce našli pod zkratkou Pb, koluje i řada mýtů. „Pokud se napijete z olovnatého skla, neotrávíte se. Olovo je v něm totiž chemicky vázané.“ Ekologie a větší zájem o ochranu životního prostředí ale velí jasně: používání olovnatého křišťálu je na ústupu.

6 zajímavostí o křišťálu od Moseru

• Moserovský křišťál je směsí toho nejkvalitnějšího sklářského písku, sody, uhličitanu draselného (potaše), vápence a dalších složek. Neobsahuje olovo, proto je ohleduplný k přírodě i k lidem. 

• Jeho složení se pravidelně a přísně kontroluje při inspekcích, které mimo jiné testují i to, zda křišťál skutečně neobsahuje olovo. 
• Má větší tvrdost než olovnatý křišťál, proto se hůře brousí. Práce brusičů je tak pracnější a náročnější. Tvrdé sklo ale zároveň umožňuje vytvořit ostré hrany, které se ručně leští a jsou pro Moser typické. U olovnatého křišťálu, který se leští ponořením celého předmětu do kyseliny, jsou hrany naopak více sleštěné a zakulacené.
• Tvrdost bezolovnatého křišťálu umožňuje rytcům převést do skla svá mistrovská díla, která jsou ostrá a precizní. Rytec Moseru Tomáš Lesser vloni za své celoživotní dílo dostal titul Rytíř umění a literatury od francouzského ministerstva kultury.
• Když přijde na barvení, ke slovu se dostává barevná paleta Moseru, která vychází z odstínů vybraných polodrahokamů. Křišťálová díla pak rozehrávají úchvatnou podívanou plnou barev, světla a stínů. Přečtěte si o jednotlivých tónech a barvení křišťálu víc.
• Moser používá křišťál bez příměsi olova od postavení sklárny v roce 1893 dodnes.