Co jste možná nevěděli o secesi

Co země, to jiné označení

Tento umělecký sloh zasáhl na přelomu 19. a 20. století téměř všechny oblasti lidské činnosti. Pronikl do malířství, hudby a poezie, ovlivnil sochařství, architekturu i nábytkářství, šperkařství či módu. Secese zapustila své kořeny v mnoha zemích Evropy, a tak není divu, že postupně nabyla různých jmen. V Německu a Rakousku se začala nazývat Jugendstil se zvláštní větví Wiener Secession ve Vídni, zatímco v Itálii ji označují třeba jako Stile Floreale. Její anglickou obdobou zase bylo hnutí Arts and Crafts. Nejrozšířenějším označením se však stalo francouzské Art Nouveau, které vzniklo podle menší pařížské galerie Maison de l'Art Nouveau.

Spojení řemesla, citu a krásy

Průmyslové výrobky nemusí být pouze praktické a jednoduché. To si mysleli i zástupci britského hnutí Arts and Crafts, kteří se v druhé polovině 19. století vymezovali vůči průmyslové revoluci návratem k lidovým tradicím a řemeslnému umění středověkých mistrů. Například britský textilní designér William Morris přišel se zdobnými a květinovými vzory, jež se později staly i leitmotivem secesního užitého umění. Secese totiž nejprve vznikala jako dekorativní sloh, teprve později vtiskla novou podobu výtvarnému umění a architektuře. Přispěla tak ke stírání hranic mezi krásným a užitým uměním. Ostatně i otec Gustava Klimta byl zlatníkem, který malíře inspiroval k využívání zlaté barvy na zdobných plochách Klimtových portrétů.

Botanické ilustrace či japonský dřevoryt jako nový zdroj inspirace

Lilie, kosatec, tulipán, leknín nebo mák. Květiny, které zdobily nejčastěji vázy, se staly inspirací pro umělce také díky dlouholeté práci botanických ilustrátorů. Před vynálezem fotografie byla totiž botanická ilustrace jediným způsobem, jak vizuálně zaznamenat rostlinné druhy či jiné organismy. Předloze pro další umělecká díla tak dal vzniknout třeba francouzský malíř květin Joseph Redouté, který tvořil na dvoře Marie Antoinetty, nebo německý přírodovědec a umělec Ernst Haeckel. Ten světu daroval kresby dříve neviditelných mikroskopických organismů. Secesní tvůrce inspiroval rovněž japonský dřevoryt, zobrazující přírodu v čistých liniích.

Secesní kolekce značky Moser

Moserovské secesní vázy s rostlinnými motivy jsou nádhernou ukázkou práce karlovarských sklářů, brusičů a rytců, kteří svou mistrovskou techniku neustále zdokonalují. Vázy různých tvarů z kolekcí, jako jsou Chrysis, Calla či Lara, zdobí celá škála jemně vyrytých květů, od něžných růží a ibišku přes lilie a hortenzie až po impozantní kosatce. Barevné přechody, inspirované přirozeným světlem a barvami přírody, snadno promění i váš interiér v prostor s přesahem do světa umění. 

Linearita a barvy se podílely na tvorbě významů

Secesní malíři a výtvarníci mnohdy opovrhovali skicovitými kresbami. Hlavním nositelem tvaru se proto stala čistá linka a obrazy bývaly pojaté spíše plošně s absencí stínování. Vlnící se linie, které vyvolávaly dojem pohybu, či arabeska, lineární umělecká výzdoba, prostupovaly obrazy, dekorativním uměním i novými městskými stavbami. Zdrojem čistých linek byly také ženské vlasy. A protože se secese rozvíjela po boku symbolismu, do hry v té době vstoupila i symbolika barev. Žlutou umělci vnímali jako symbol hmoty, slunce, života a radosti, zatímco modrá a zelená měla vyvolávat dojem nadpřirozenosti a bílá barva zastupovala ztroskotanou naději.

Rozkvět ženy na plátně i na plakátech

Podobně jako secesní lampy či vázy vrhaly nové světlo na zdi tehdejších interiérů, i ženám se dostalo nového pohledu a ztvárnění. Malíři je začali zobrazovat jako nositelky krásy a splývavé linie jejich vlasů či tělesných tvarů zachycovali na různých formátech. Českého malíře Alfonse Muchu fascinovala ženská vznešenost a noblesa, ale také tajemná provokativnost a vyzývavost. V obrazech Gustava Klimta působily jako nezávislé, avšak éterické osobnosti plné síly a vášně. V dekadentním pojetí anglického secesního kreslíře Aubreyho Beardsleyho byly ženské figury dokonce naplněné hlubokou sexualitou. Portréty žen na plakátech rovněž předznamenaly novodobou reklamu a pomáhaly prodávat cigarety, luxusní likéry, kávu, ale i jízdní kola či žehličky.

Žádný materiál neunikl pozornosti architektů

Secesní umění vznikalo především ve velkých městech, jako je Vídeň, Paříž nebo Praha. Proto se s ním lidé běžně setkávali například na nádražích, v restauracích či kavárnách. V architektuře se začaly používat zcela nové a mnohdy převratné postupy stavby budov. Využíval se mimo jiné čerstvě objevený železobeton nebo ocel. Více pozornosti získalo sklo, skleněné plochy se v nových budovách používaly místo úzkých oken. Svůj prostor dostala také secesní vitráž či mozaika. Architekti totiž byli v období secese ovlivnění směrem Gesamtkunstwerk, který označoval dílo, jež spojovalo více druhů umění – třeba právě architekturu, malbu, hudbu a poezii.

Úspěch secese přišel se Světovou výstavou v Paříži

 Vrcholu slávy se secese dočkala v roce 1900, kdy byla v Paříži uspořádána Exposition Universelle. Byla tu k vidění i kolekce sklárny Moser. Výstava tehdy ukázala uplatnění secesních principů v takřka všech oblastech lidské činnosti i umění. Předznamenala také vznik pařížského metra a široké využití eskalátoru. Expozici tehdy navštívilo přes 50 milionů lidí a stala se symbolem pro kulturní i technický pokrok. Sklárna Moser svůj soubor vystavovala v rakousko-uherské sekci pařížského paláce Grand Palais. Dala na odiv nejrůznější techniky tvarovaného a zdobeného skla. Ke zmíněnému pokroku přispěla například hluboce rytými rostlinnými motivy na barevně sbíhaných vázách a svou speciální sérií s názvem Karlsbader Secession. A secesi značka vzdává hold dodnes.