Když sklenice tančí. Poznejte legendární Klub obřích číší

V místnosti je cítit napětí. U velkého stolu právě stojí herecký velikán a držitel prestižních filmových cen Robert Redford, který se pokouší roztočit jednu z nevšedních moserovských sklenic a nalít do ní aperitiv typický pro Karlovy Vary – Becherovku. Pokud se alespoň pár kapkami trefí, vstoupí do proslulého Klubu obřích číší. Přítomní se stávají svědky takzvaného rituálu, vstupní zkoušky, kterou musejí absolvovat všichni zájemci o celoživotní členství v nevídaném moserovském společenství, jehož historie sahá až do 50. let minulého století. 

„Dlouhé číše je třeba držet těsně pod kalichem, potom totiž krásně rotují. Ty tlusté zas chytnete za tělo, malinko je nakloníte a sklenice pomalu začne tančit,“ radí manažerka pro tuzemská prodej Moseru Jitka Čabradová, která je sama členkou klubu. Rituály se odehrávají zejména v karlovarských prostorách Moseru, které jsou vybaveny nábytkem podle návrhů významného architekta Rudolfa Welse. Nechybí mezi nimi ani velký kulatý stůl s černou opaxitovou deskou, na níž se číše tradičně roztáčejí. Podaří se to i Robertu Redfordovi, a tak má klub zase o jedno člena víc.

Louis a Lucille Armstrongovi s Obřími číšemi, Praha 1965 (archiv Moser)

Mezi dalšími členy klubu nechybí ani herečka Sophia Loren, trumpetista Louis Armstrong, tenorista Peter Dvorský, pěvkyně Gabriela Beňačková nebo španělský král Juan Carlos I. Po sametové revoluci klub rozšířily i společensky aktivní osobnosti včetně Madeleine Albrightové a Václava Havla.

Mezinárodní chlouba

S nápadem vytvořit obří číše přišel v polovině minulého století František Chocholatý, výtvarník a vedoucí pražské prodejny Moseru v ulici Na Příkopě. Sám novou kolekci osobitých sklenic navrhl a vyvzoroval. Jeho sadu s názvem Fyziognomický bar tvoří šest obřích číší, každá přitom reprezentuje konkrétní typ člověka. Osobnosti, které chtějí do klubu vstoupit, si na začátku musí vybrat druh sklenice, která nejlépe zrcadlí jejich osobnost.

 František Chocholatý, zakladatel Klubu obřích číší, kolem roku 1960 (archiv Moser)

Nejvyšší ze sklenic se jmenuje Štíhlá dáma a doplňuje ji Dlouhý pán. Druhý pár tvoří Měsíční tvář neboli Optimista a také Dlouhá tvář alias Pesimista. Pro nejkratší dvojici kulatých číší se vžila jména Tlouštík a Tlustá Berta. „V roce 1958 byly obří číše vystaveny v Bruselu na mezinárodní výstavě EXPO, kde získaly prestižní cenu Grand Prix. Téhož roku František Chocholatý poprvé přišel s nápadem na založení klubu,“ říká Jitka Čabradová.

Po představení na výstavě EXPO 58, kde se mimo jiné proslavil také výtvarník René Roubíček, se obří číše staly hitem s mezinárodním přesahem. Klub oficiálně vznikl v roce 1960 a jeho ranými členy se stali například i etiopský císař a turecký prezident. „František Chocholatý byl velice společenský člověk, který se snažil lidi spojovat. České sklo patřilo mezi věci, kterými se země mohla vždy pochlubit, čehož využil i při návštěvách zahraničních partnerů coby honorární konzul Guatemaly,“ konstatuje Čabradová. 

Klub obřích číší se nikdy nevěnoval politickému dění, v nelehké komunistické etapě československých dějin proto nabízel jisté oproštění od svázanosti režimem. „Moser měl už tehdy velké renomé a prezentoval se zahraničním návštěvám. I proto pražskou prodejnu a karlovarskou sklárnu navštěvovaly významné osobnosti,“ upřesňuje Jitka Čabradová a připomíná, že se Moseru přezdívalo Sklo králů. 

Poznejte obří číše ze sady Fyziognomický bar

Zleva: Dlouhý pán, Štíhlá dáma, Tlouštík, Dlouhá tvář, Tlustá Berta, Měsíční tvář

Klub existuje dodnes, třebaže se rituály odehrávají spíše vzácně. Nové členy klub získává například během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, pro který Moser vyrábí hlavní ceny, známé křišťálové glóby. U příležitosti festivalu se do sklárny podívaly herecké hvězdy z celého světa – řada z nich také roztočila obří číše a stala se součástí klubu. Třeba právě Robert Redford. „V rámci novodobé historie festivalu jsme v klubu přivítali také Whoopi Goldberg,“ vzpomíná Jitka Čabradová, která během rituálu obří číše sama roztáčí.

 Italská herečka Gina Lollobrigida a ředitel Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech A. M. Brousil připíjejí Obřími číšemi, které byly v roce 1961 Františkem Chocholatým přivezeny na XIV. ročník Filmového festivalu v Cannes. (Glasrevue, 21, 1966, s. 112)

Celoživotní dědičné členství

Členství v Klubu obřích číší je nezrušitelné a má svá pravidla. Především však jde o symbolickou a zábavnou událost. „Nejenže členství získáváte na celý život, zároveň je dědičné. Proto se domníváme, že jsme pravděpodobně největším klubem na světě,“ podotýká Jitka Čabradová a dodává, že se v klubu neplatí žádné členské poplatky a nevyžadují se ani striktní legitimace.

Členové mají jedinou povinnost – jakoukoliv skleničku, která má štýlek neboli nožičku, musí držet zcela dole a nikdy ne za kalich. Jde o poznávací znamení členů po celém světě, může tudíž sloužit i jako konverzační téma. „Když ve společnosti vidíte člověka, který takto drží číši, zkuste k němu přistoupit a zeptat se na jeho členství v moserovském Klubu obřích číší. I kdyby jím nebyl, lze tak navázat konverzaci,“ uzavírá Jitka Čabradová.

Tři velikosti obřích číší

Se sadou Fyziognomický bar, pro niž se vžilo označení obří číše, se dnes můžete setkat rovnou ve třech velikostech. Kromě základní edice, která si získala mezinárodní renomé, jsou k dispozici také klasické nápojové sklenice. Jako suvenýr se uchytily rovněž neobvyklé miniatury obřích číší. Všechny přitom vycházejí z původní vize Františka Chocholatého, který Fyziognomický bar navrhl koncem 50. let a založil okolo něj Klub obřích číší. I ten vyniká svou velikostí, díky celoživotnímu a dědičnému právu se mezi jeho členy zařadily královské rody i herecké rodiny z celého světa.

Členský list Klubu obřích číší